Disciplíny ČSC
Silnice Silnice

Vacek pátý na ME mezi juniory,Ťoupalík šestý v U23

Dráha Dráha

Rugovac a Pietrula ve Fiorenzuole na sedmém místě

MTB MTB

Cink devátý v Andořře

BMX BMX

Bikrosařka Bartůňková došla na MS do semifinále

Cyklokros Cyklokros

Táborští cyklokrosaři výrazně posílili

Sálovka Sálovka

Sálovci na ME bez medaile

Handicapovaní Handicapovaní

Koblasa sedmý na SP handicapovaných

Trial Trial

Šesté místo Pečínkové ve Světovém poháru

Trial Ženská cyklistika

V Krásné Lípě ve čtvrtek startuje Tour de Feminin


Král cyklistiky

HISTORIE ANKETY KRÁL CYKLISTIKY

KRÁLOVSKÁ RODINA ČÍTÁ 30 ČLENŮ Pokusy o vyhlášení krále domácího pelotonu zde byly již v letech mezi světovými válkami, nenašly však mezi cyklisty přílišnou odezvu, těm totiž stačil každoročně vyhlašovaný žebříček silničářů. A ti přeci nemohli připustit, aby se s nimi chtěli rovnat vyznavači dráhy či sálových disciplín. A tak skutečný král se zrodil v roce 1965, kdy v rámci popularity cyklistického sportu u nás, přišli s myšlenkou volby vládce svazoví funkcionáři a cyklističtí novináři. Slovo dalo slovo, zástupci obou stran si sedli společně s trenéry a volili krále roku. Bylo to drama, Pavel Doležel vybojoval stříbro při Závodu Míru, bratři Pospíšilové světové zlato v kolové, volba si vyžádala tři kola, aby nakonec prvně jmenovaný těsně vyhrál a nasadil si královskou korunu, kterou vyrobil mezinárodní rozhodčí kolové Jaroslav Fafek na svém pracovišti ve zlatnickém družstvu Soluna. Cyklisté měli krále, přišli jako první a další sportovní odvětví je začala kopírovat. Jenomže ten první má obvykle důležitý náskok, což někteří opozdilci nedokázali překousnout a tak … Šli žalovat vrchnosti. Politicko – výchovnému oddělení Československého svazu tělesné výchovy a ještě vyšším politickým pánům. Jak prý si mohou cyklisté dovolit oživování monarchy, nasazování královské koruny, což je v rozporu se soudružskou ideologií. Už to vypadalo na prohru, jenomže pomoc, či spíše záchrana, přišla z ciziny. Ozvali se Poláci, že dle československého vzoru volí cyklistického krále, zajímat se začali odborníci z Moskvy, jímž se pražský nápad líbil. A o králi se již hovořilo jen v kladné poloze. Inspirovali jsme i cyklistické funkcionáře v Belgii a Švýcarsku, náš král našel odezvu i na půdě mezinárodní federace UCI, jejíž čelní představitelé k nám přijeli na slavnostní vyhlášení v roce 1983. Moc se jim to zamlouvalo. Popularita krále vzrostla v době, kdy nad vyhlášením převzal patronát deník Československý sport. Publicita krále zastínila i vyhlášení fotbalisty nebo hokejisty. Však také bylo co vyhlašovat, rok co rok se mohla československá cyklistika pochlubit tituly mistrů Světa. Královskou korunu si v období 1965 – 2010 nasadilo celkem 29 mužů a jediná žena. Zde je jejich přehled. 1965 – PAVEL DOLEŽEL (silnice) 1966 – JIŘÍ DALER (dráha) 1967 – JIŘÍ DALER (dráha) 1968 – JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová) 1969 – JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová) 1970 – JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová) 1971 – IVAN KUČÍREK (dráha) 1972 – JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová) 1973 – VLADIMÍR VAČKÁŘ a MIROSLAV VYMAZAL (dráha) 1974 – ANTON TKÁČ (dráha) 1975 – JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová) 1976 – ANTON TKÁČ (dráha) 1977 – MIROSLAV VYMAZAL (dráha) 1978 – ANTON TKÁČ (dráha) 1979 – JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová) 1980 – JIŘÍ ŠKODA (silnice) 1981 – MILOŠ FIŠERA (cyklokros) 1982 – MILOŠ FIŠERA (cyklokros) 1983 – RADOMÍR ŠIMŮNEK (cyklokros) 1984 – RADOMÍR ŠIMŮNEK (cyklokros) 1985 – MARTIN PENC (dráha) 1986 – SVATOPLUK BUCHTA, THEODOR ČERNÝ, PAVEL SOUKUP A ALEŠ TRČKA (dráha) 1987 – JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová) 1988 – JAN a JINDŘICH POSPÍŠILOVÉ (kolová) 1989 – MIROSLAV BERGER a MIROSLAV KRATOCHVÍL (kolová) 1990 – JÁN SVORADA (silnice) 1991 – RADOMÍR ŠIMŮNEK (cyklokros) 1992 – KAREL CAMRDA (cyklokros) 1993 – LUBOR TESAŘ (silnice) 1994 – PAVEL PADRNOS (silnice) 1995 – JÁN SVORADA (silnice) 1996 – JÁN SVORADA (silnice) 1997 – JÁN SVORADA (silnice) 1998 – JÁN SVORADA (silnice) 1999 – PAVEL BURÁŇ (dráha) 2000 – PAVEL BURÁŇ (dráha) 2001 – TOMÁŠ KONEČNÝ (silnice) 2002 – LADA KOZLÍKOVÁ (dráha) 2003 – JÁN SVORADA (silnice) 2004 – ROMAN KREUZIGER (silnice) 2005 – ONDŘEJ SOSENKA (silnice) 2006 - MICHAL PROKOP (horská kola a bikros) 2007 - ALOIS KAŇKOVSKÝ (dráha) 2008 - ROMAN KREUZIGER (silnice) 2009 - ROMAN KREUZIGER (silnice) 2010 - JAROSLAV KULHAVÝ (horská kola) 2011 - JAROSLAV KULHAVÝ (horská kola) 2012 - JAROSLAV KULHAVÝ (horská kola) 2013 - ROMAN KREUZIGER (silnice) 2014 - ZDENĚK ŠTYBAR (silnice,cyklokros). Dominantními postavami na trůnu byli bratři Pospíšilové, královská koruna jim patřila osmkrát, Svoradovi šestkrát, třikrát pak Tkáčovi, Šimůnkovi, Kreuzigerovi, dvakrát Dalerovi, Fišerovi, Vymazalovi a Buráňovi. Z uplynulých 46 královských ročníků si nejvíce prvenství odnášeli silničáři, bylo jich zatím 15, dále dráhaři, a to 14, devětkrát se radovala kolová, šestkrát cyklokros, dvakrát horská kola. Jiří Černý – sportovní novinář


25.11.2008 | zobrazeno 4735x
Za tuto sekci zodpovídá: Veronika Račkay rss
Cyklistika v TV / zobrazit vše
Informace ČSC
Nominace MČR dráha - Praha Třebešín
V příloze naleznete nominaci na MČR vytrvalců na dráze, které se uskuteční v Praze na Třebešíně v te..

LVÍ STOPA V ČESKÉ TELEVIZI
Dnes se v pořadu Téma pro hosty, na programu ČT Sport hovořilo o cyklistice, o Českém svazu cyklisti..

VSA 2019 - MŠMT podmínky pro žadatele